O tom, co “příjemného a slastného” přinášejí obchodní střediska, nám mohou povědět jejich spokojení navštěvnící, málokdo z nich však ví, co všechno za bohulibou stavbou jedno centra – hned naproti druhého – stojí, tedy spíše padá, zaniká, či se kácí. Více uvnitř článku. 

Moderní a novodobé prodejny obchodních řetězců jsou buď umisťovány na nevyužité zastavěné plochy v blízkosti obytných zón, nebo jsou budovány v periferních, okrajových částích měst či městských čtvrtí. Základním předpokladem každého potenciálně vhodného místa pro developerské vyhledávače pozemků na stavbu obchodních řetězců, je přístupnost a zapojitelnost na zpravidla významný silniční tah. Automobilová dostupnost a snadná mobilita je obecným požadavkem každé velkoprodejny. Horší dostupnost nutí valnou řadu zákazníků využívat automobily při cestě za nákupem. Nepočítaje, že veškeré zboží prodávané v obchodních řetězcích je nakupováno ve velkém množství a přivážené v kamionech, které musí urazit jistou dálku. „Tyto obchody jsou jednoznačně orientovány na nakupující, kteří přijedou autem, to má hrubé důsledky pro organici i financování dopravy. Město se rozděluje do monofunkčních zón určených pouze nakupování, bydlení či práci, mezi kterými lidé přejíždějí. To si žádá logicky dopady na životní prostředí,“ tvrdí bývalý hlavní architekt města Brna Jaroslav Josífek. 

Automobilem kamkoliv 

Nejviditelnějším a těžko řešitelným problémem související s každou novou stavbou, každou novou budovou, nákupním centrem obchodního řetězce je nadměrné dopravní zatížení města, což vede k trvalému poškozování infrastruktury dané městské části. Otevřením nákupních center na okraji města došlo k nárůstu intenzity dopravy na přilehlých komunikacích o více než 40%. – uvádí výzkum, který si nechal v roce 2000 zpracovat Magistrát města Brna. Vzhledem k tomu, že praktická realizace řešení je placena z veřejných zdrojů a ty platí daňoví poplatníci, jedná se až o výsměšnou a absurdní situaci, ve které ještě obyvatelé přispívají na chod již tak hrabivých a bezohledných obchodních řetězců.

Znečištění

Především však dopravní zátěž vede k těžkému zamoření ovzduší měst. Vznikají konstantní znečištěné zóny plné automobilových zplodin, které devastují a ničí okolní životní prostředí. Produkují čí zapříčiňují tvorbu toxického mikroskopického prachu, kumulaci smogu obsahujícího nezdravé emise, jedovaté výfukové plyny a jiné nebezpečné látky, nemluvě o automobilovém hluku. To vše postupně překračuje povolené limity, hygienické normy a předpisy. Tyto komplikace a jevy zdraví škodlivé a narušující životní prostředí nejsou při investicích do stavby vůbec brány v potaz či aspoň minimálně zohledněny. Snesitelností vůči zdraví občanů se nikdo při expanzi překotného růstu velkých obchodních řetězců nezabývá. Změny a dopady na životní prostředí jsou pozvolné a v počáteční fázi nepatrné, avšak o to hůře pozdější fázi odstranitelné či redukovatelné. Konkrétní důsledky padající na člověka můžou mít projev růstu respiračních onemocnění (astma), vznik alergií či trvalé poškození životně důležitých orgánů díky toxickým látkám v ovzduší.

Znehodnocování krajiny a likvidace biotopů

Dalším problémem je zabírání ploch přírodně velice hodnotných a nezbytných pro přírodní ekosystém, životní prostředí či zemědělsky využitelných pro budoucí prostory určené stavbě rozsáhlých objektů řetězce. Jedná se zpravidla o údolní nivy řek, pole a louky v blízkosti města či v periferiích. Uzemní plán sice přisuzuje urbanizační význam a využití blízkým oblastem, avšak jak již bylo řečeno v podkapitole Slabý právní systém, je dnes díky své pružnosti často modifikován a územní řízení porušováno individuálními cíli a lobbyistickým záměry. Vznikají již tradiční úskalí nových staveb. Zahraniční obchodní řetězce totiž zneužívají možnosti stavět levně a bez hlubších střetů zájmu. Levně zde znamená bez ohledu na okolní prostředí. S růstem obchodních řetězců kolem měst se tak vzdaluje krajina krátkodobé rekreace, snižuje estetická hodnota příměstské krajiny a znemožňuje volný pohyb živočichů v krajině. Obchodní zóny jsou často násilně rozplánovány i a na místech vzácného biotopu a ohrožené (často chráněné) fauny a flóry. 

Viníci při-činu

 

Největší dozvuk měla několikanásobná kauza kolem diskontního řetězce Lidl. Lidl spadající pod nadnárodní korporaci Schwarz během tří let (2001 – 2004), ve kterých vstoupil na náš trh se stal hlavní protagonistou krutých a drastických činů nelegálního, anonymního kácení desítek stromořadí vzácných či dlouhověce dochovaných stromů, které bránily ve výstavbě prodejen na pozemcích odkoupených právě Lidlem. Samozřejmě, že strategie ze strany společnosti byla maximálně promyšlená a právnicky natolik nedotknutelná, že dodnes nepadlo žádné soudní rozhodnutí či souhrnná sankce. V řadě měst se opakoval stejný scénář, kdy v noci či přes den přijela dodávka lidí s motorovou pilou, stromy ihned pokáceli a nezištně ujeli. V případech, kde už byli radní obezřetní a veškeré práce na stavbě sledovali, došlo k pokácení až v době fungování obchodu, kdy kontrola samozřejmě ustala. Dokonce mnohokrát byly stromy pokáceny přímo před reklamními poutači samotného diskontu. V jednom případě snímala celou oblast kamera, která však z nepochopitelných důvodů v inkriminovanou dobu točila něco naprosto jiného než obvykle točí. Ačkoliv během všech procesů Lidl obvinění popíral a vždy se distancoval od právní zodpovědnosti, tak je nanejvýš průkazné z rozličných důkazů, že za tím řetězec opravdu stál, ať přímo či nepřímo. Jelikož však nespokojení obyvatelé zažehli bojkot prodejen, Lidl ustoupil a udělal z jejich strany „velkorysé gesto“, když nechal vysadit po domluvě nové stovky stromů. To však nic nemění na hrozivě se tyčících faktech, k jakému chování se můžou řetězce schýlit.

Mnohé žaloby provázely výstavbu hypermarketu společnosti Carrefour (dnes nahrazena Tescem) v prostorách bývalé cihelny v Králové Poli, avšak marně, jelikož radnice dané části ignorovala jakékoliv hlasy odborných sdružení (které dle zákona mají právo zasáhnout do stavebního řízení). I když několikrát soud uznal zjevné selhání a chybné jednání ze strany radních, tak se nakonec hypermarket stavět začal, a to v místech, kde podle ekologů bylo vzácná soustava mokřadů (vzniklé z dřívějšího umístění vodárenského objektu), v nichž žilo přes dvacet pět chráněných druhů živočichů (především ptáci).

Mimochodem, výše zmiňované Tesco se nachází na hranici ziskovosti a pomalu se schyluje k jeho uzavření. Další generace budou tak mít možnost obdivovat ptačí mokřady s božským mauzoleem konzumu uprostřed.