Již minulý týden jsme se zmínili o nevyjasněných a prazvláštních okolnostech, při kterých došlo ke zmizení několika mládenců na pražském Smíchově a jejich následném nalezení pod dálničním průchodem v nočních hodinách, kde byli přistiženi při hře Platby a výplaty a četbě zakázaného magazínu Kunsthistorik a jeho žena mladistvým. Více uvnitř článku.

Konzumace nedovolených sycených minerální vod byla též potvrzena. Nejzávažnějším faktem je, že daní mládenci pod záhadným duševním obratem zcela přirozeně změnili svůj denní režim a vyvolali tak otázky, zda není možné, aby existovalo více individuí se sklony k nočnímu záletnictví a denní nezištné zahálce.
Nyní se nám dostalo nových důkazů a materiálů, neméně šokujících a odstrašujících. Stručně bych popsal současnou kritickou situaci jakýmsi spádem změn vedoucích neznámo kam. Změny se šíří a neberou konce. Vyjma očividné a pozvolné změny období doléhají změny a nově objevivší přeměny okolí nejen na společnost, ale velice silně a nezadržitelně na obyvatele samotného, na lidi žijící kolem nás, na nás samotné.
Změny jsou nejvíce patrné na chování jedinců, žijících svoji aktivní polovičku dne převážně v nočních hodinách. Poté, co několik celonárodních novinových plátků podalo v minulých dnech podobné informace varovného rázu, začal se veřejný život spořádaných občanů prudce měnit k obezřetnému a nenápadnému chování, které lze označit za ušlápnutý životní styl. Je možné kupříkladu povšimnout si zamlklosti a plachosti některých žen, které dle studií brázdí obchodní třídy měst v obvyklých hodinách od 11:00 do 15:00. Dále došlo k strmému úpadku živé a zdravé morálky obyvatel měst. V současné době není nic neobvyklého zaznamenat takové výjevy chování, které vykazují všechny prvky vystrašeného až vyděšeného jednání. Stěžejní příznaky jsou znatelné v přílišném pomrkávání prodejce, které lékaři vysvětlují nadměrným napínaní očních svalů při bedlivém pozorování každého zákazníka a jejich následnou křeč v podobě mrkání. Podupávání či jiné podobné freneticky se opakující pohyby jsou také viditelné. Naopak zákazníci se projevují nestálostí a permanentní roztržitostí nejen ve výběru zboží, ale také při platbě u pultů obchodů. Vše deklaruje jev, při kterém dokáží vyrvat zboží již ve chvíli placení prodavači z ruky a vyměnit ho rychle za jiné (vše díky podezřelému pohledu podezírajícího prodavače). To se samozřejmě mnohokrát opakuje a vznikají nesnesitelné fronty otrávených, avšak ještě více zneklidněných zákazníků.
Zamlklost a mlčenlivost je všudypřítomná, k tomu se rozrůstá se nepřijatelný nešvar šeptání a tichého brebentění, jež vytváří atmosféru paranoie a stihomamu. Někteří lidé po přespřílišném čase stráveném ve městě stínů a rychlé, bojácné chůze nedůvěřivých kolemjdoucích, vykazují znaky raného exhibicionismu. Proto se není čemu divit, že v těch nejrušnějších ulicích je možno potkat stále se zvětšující skupinky křepčících nahých těl, které zběsile prchají neznámým směrem. Zdá se, že žádný cíl či směr nemají a jejich běh nemá konce, proto policie vyhradila několik ulic města pouze k účelům těchto podivných běhů.
Pomatenost se rozrůstá dle slov sociologa Špály i v domácnostech, kde lidé „tráví mnoho času studiem reklamních letáků, hraním primitivních her na svém mobilním telefonu či se učí nazpaměť čísla z již neplatných Zlatých stránek.“ (Ble-sk 25.2.2007) Je zde mnoha příčin, jednou z nejzásadnějších je neuróza a psychické vyčerpání. Lidé opravdu prožívají sociální útrapy a trpí nedělní sváteční nespavostí.
Vznikají nová občanská sdružení (Ticho a hrob, Lidé pod mrakem, apod.), která prosazují v reakci na panující situaci jisté zlepšení a inovace společenských konvencí. Třeba neslušnou tichou ignoraci chtějí řešit zkrácením pozdravů a zdvořilostních frází na minimální tvary v podobě pouhých hlásek či gest (např.: tlesknutí). Reakce a angažovanost nepřichází jenom ze stran sdružení a pomocných skupin, ale také tržní podoby. Obchodníci nyní více spoléhají na zboží bez jakéhokoliv textu či označení (jelikož vše budí podezření a obavy, což si nikdo nyní nepřeje) a zneužívají daných změn prodejem produktů již dávno prošlých. Státní zemědělská a obchodní inspekce je bezradná, jelikož je přehlcena stížnostmi a mnozí pracovníci jsou buď stejně přiotrávení jako podavatelé stížností či unikají před epidemií “stinného šílenství“ (TEĎ;29.3.2007) dlouhodobou neplacenou dovolenou do zahraničí.
Jevy svázané s nárůstem těchto doposud zanedbávaných a neprobádaných jedinců budí rozhořčení ze všech stran. Jedni vykřikují po tvrdém zákroku (ale kam a jak?), druzí lamentují na vzniklou situací a vyčítají vládnoucím orgánům, jak je možné, aby došlo k něčemu takovému. Skupina přívrženců Nenápadných militaristů se dožaduje odpovědnosti odchodem ministra zemědělství. Tento názor vzbudil vlnu ohlasu i přes zjevný fakt, že ministr nemá s vypjatým stavem nic společného. Dochází k vlnám veřejných výpadů a urážek zaviněných spíše osobními antipatiemi a nevraživostí než-li snahou přispět k zlepšení situace. Dle výroku pana prezidenta se není čeho obávat. Dále dodává : “Podobné situace jsou zcela běžné a pochopitelné. Patří k schvalovanému progresu a správnému růstu kapitalistické společnosti. Jediným řešením je bezmezná oddanost tržním mechanismům, pouze ty zabrání neblahým a odpudivým jevům společnosti. Lidé se musí naučit věřit svému okolí, toleranci těm, které právě sociální systém dovedl až k takovým zarážejícím aktům chování“ (Pravda a lež; 28.3.2007).
Další vývoj změn vám přiblížíme v nedělní příloze, ve které chystáme zevrubnou analýzu za přispění odborných studií.